ROK 1989 – KONEC I ZAČÁTEK
Informace o mezinárodní vědecké
konferenci
PhDr. Pavel HYNČICA
Filozofická fakulta Univerzity
Karlovy v Praze
2. prosince 2004 uspořádaly Academia
Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd a Nezávislé
centrum pro studium politiky konferenci věnovanou 15. výročí společenských
změn, které se odehrály na konci roku 1989 v tehdejším Československu. Se
svými příspěvky vystoupilo několik českých a slovenských politologů i samotných
aktérů těchto událostí.
V prvním vystoupení pod názvem Rok 1989 – staré a nové politické elity
se ředitel ARC – VŠPSV PhDr. Vladimír Srb zaměřil zejména na kontinuitní a
diskontinuitní prvky v procesu výměny politických elit na přelomu let 1989
a 1990. Zmínil se o tom, že mnozí příslušníci předlistopadové politické elity
našli své uplatnění i v podmínkách novém politického systému. V této
souvislosti vymezil čtyři skupiny českých politiků z hlediska jejich
vztahu ke starému a novému režimu - představitelé bývalé KSČ, členové dalších
stran Národní fronty (např. bývalý člen Čs. strany socialistické a současný
předseda PS PČR Lubomír Zaorálek), disidenti a konečně mladší generace
politiků, jejíž politické angažmá začalo až po politické změně v roce 1989
(např. předseda vlády Stanislav Gross).
V dalším příspěvku se slovenský
politolog se specializací na enviromentalistiku Mgr. Ivan Dubnička Ph.D. z
Katedry politologie a evropských studií FF UKF Nitra zabýval významem životního
prostředí v polistopadové politice. Poukázal na mnohé objektivní
ekologické problémy související s civilizačním a modernizačním rozvojem ve
světě. V této souvislosti se věnoval skutečnosti, že i přes důležitost,
která bývá přisuzována problematice životního prostředí, nebyly strany zelených
po roce 1989 úspěšné, a to ve všech státech tzv. Visegrádské čtyřky.
Další zástupkyně Katedry politologie
a evropských studií FF UKF Nitra PaeDr. Helena Bujnová se ve svém vystoupení
s názvem Vliv politických změn roku
1989 na územní členění věnovala problematice územně správního uspořádání na
Slovensku. H. Bujnová připomněla několik koncepcí, které v 90. letech
představily politické strany (např. koncepce SDĽ, která počítala mj. se třemi
územními celky na východním Slovensku). Také se zmínila o politicky citlivé
problematice jižního Slovenska obývaného převážně příslušníky maďarské menšiny.
Odpolední blok konference přinesl
zajímavou konfrontaci názorů dvou aktérů listopadových událostí a současných
politologů – Prof. PhDr. Oskara Krejčího CSc., který v současné době
působí na Univerzitě Matěje Béla v Banské Bystrici a PhDr. Zdeňka Zbořila,
prorektora ARC – VŠPSV.
O. Krejčí provedl na začátku poměrně
zajímavé srovnání společenských změn v Československu v roce 1989 a
současného dění na Ukrajině, přičemž poukázal na shodné a rozdílné rysy. Dále
se O. Krejčí (bývalý poradce předsedů vlád ČSSR Ladislava Adamce a Mariána
Čalfy) zabýval některými konkrétními problémy roku 1989. Upozornil například na
mnohé chyby premiéra Adamce, zejména na to, že jednání s představiteli
opozice nebyla veřejná. Zmínil se i o problémech souvisejících se jmenováním
Adamcovy vlády s převahou komunistů (měla být jen dočasná). Kriticky se
vyjádřil i o roli studentů, kteří podle něj neměli takovou roli, jaká je jim
přisuzována. Komunistický režim by se podle Krejčího rozložil i bez nich. Z. Zbořil
hovořil především o svých zkušenostech představitele studentského stávkového
hnutí na DAMU, která byla podle Zbořila hlavním centrem tohoto hnutí a poukázal
na to, že role jiných vysokých škol nebyla v tomto směru tak relevantní.
Přednesené příspěvky byly doplněny diskusí, ve které bylo poukázáno na
mnohé další aspekty politické změny v roce 1989 (např. ekonomické faktory)
a její vztah k aktuálním problémům české a slovenské společnosti.