Naše
politická scéna se dokázala dokonale rozdělit na dva tábory. Výjimečně nezůstal
nikdo neutrální. Politické strany z obou okrajů politického spektra jsou
proti, a střed pro přijetí. Nebudu hodnotit obsah tohoto dokumentu, ale
politické a lidské aspekty tohoto zákona. Začátkem musím ještě poznamenat, že
jsem studoval původní návrh i současnou konečnou verzi Evropské ústavy.
Oba dva názorové proudy mají jeden společný faktor.
Vyhlásili boj. Jedni za přijetí a druzí za omítnutí. Řekli „a“, ale zapomněli
říci „b“. Zapomněli objasnit smysl svého snažení. Zapomněli, že jsou na svých
místech z vůle lidu a tomuto jsou odpovědni za své kroky. Nikomu
neobjasnily důvody svého boje, natož, aby se pokusily vysvětlit světlé, a nebo
stinné stránky tohoto dokumentu.
Jeden i druhý
tábor může získat konkrétními argumenty voličské hlasy, pokud dokáže jasně a
srozumitelně formulovat argumenty k Evropské ústavě. Ani jeden tábor snad
nepředpokládá, že by více jak 10% národa přečetlo tento zákon. Spíše to vypadá,
že spoléhají na to, že ho nikdo číst nebude. V tomto je totální selhání
všech stranických sekretariátů a politických špiček.
Jak jsem už výše uvedl, tak
pominu obsah a soustředím se na pohled obyčejného občana, českého obyvatele
Evropské unie.
Mediální
prezentace Evropské ústavy říká, že ze 700 stran textu se zúžila na pouhých 350
+ dodatky. Není to pravda. Plné znění v provedení bez zbytečných mezer má
66 stran. Dodatky jsou v přibližně stejném rozsahu.
Ústava je
pro většinu obyvatel v tuto chvíli nedostupná a nic je ani nemotivuje
k tomu, aby se sami zajímali o obsah.
Politici
vytvářejí dojem, že vlastně o nic nejde a občan o to tímto postupem ztrácí
veškerý zájem
Pohled
studenta politologie: Politici si neuvědomují potenciál, který jsou schopni
z Evropské smlouvy vytěžit. Čím dál více nabývám přesvědčení, že 90%
z nich vůbec neví, co tento dokument obsahuje. Všichni mluví o referendu,
ale nikdo nechce a spíše ani nemůže nic objasnit. Z tohoto důvodu skončí
referendum v jakémkoliv termínu krachem. Pro národ by to byla stejná
volba, jako kdyby si hodily o svém osudu korunou.
1.
Mezi politiky vznikla debata o tom, jaký parlamentní postup
zvolit při schvalování. Myslím, že se diví každý, kdo má alespoň trochu
znalostí o legislativním procesu v České republice. Pokud Evropská ústava
je nadřazena a nebo alespoň na úrovni
Ústavy České republiky, tak se jedná o ústavní zákon a tudíž musí být
schválen ústavní většinou. Takový pohled by měl platit i při schvalování
případného zákona o referendu.
2.
Ústava je základní dokument a tedy by měl být jasný,
stručný, bez výjimek a dodatků. Ani v jednom z těchto bodů toto
nesplňuje.
3.
Jako základní dokument se bude vyučovat na základních
školách. Nedovedu si představit, jak budou učitelé tento rozsáhlý dokument
přednášet v nějaké srozumitelné formě, kterou budou schopni pochopit žáci
základní školy.
Bez ohledu na obsah jsem došel k jedinému
závěru. Evropskou ústavu ano, ale ne v této podobě.